Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Patent na léčivé divadlo

14. 10. 2013 15:53:20
V září tohoto roku jsem otevřela svůj první kurz. Dosud jsem zatím dělala vždy jen semináře nebo cykly seminářů, ale pravidelný kurz nikdy. Na sklonku léta po mnoha letech sbírání zkušeností v rámci pořádání vlastních i absolvování cizích seminářů a po deseti letech pedagogického působení na konzervatoři, jsem sebrala odvahu i chuť a vyhlásila svůj první kurz. Zaměřila jsem se na to, co umím a znám ze všech svých dovedností nejlépe, a co mě nejvíce baví a naplňuje. Otevřela jsem tedy kurz autorského divadla a prvně jsem si dovolila napsat do názvu to, co dávno vím, totiž že autorské divadlo je léčivé. Kurz jsem tedy nazvala: Kurz autorského divadla - intuitivní léčivé divadlo. V tom názvu bylo všechno. Autorství tzn. že se budeme zabývat svými osobními tématy a vlastní tvorbou. Divadlo, tedy že svá osobní témata budeme zpracovávat a vyjadřovat divadelními prostředky. Intuice - že budeme aktivovat a rozvíjet svoji intuici, pracovat s její pomocí a zapojením. A konečně léčba - deklarace mého přesvědčení a osobní zkušenosti, že má tato disciplina potenciál léčit naši psychiku, tělo, vztahy.

Odezva byla nad očekávání dobrá. Kurz se zaplnil dřív, než jsem stačila vytisknout přihlášky. Sešla se silná a zajímavá skupina a práce, tvorba, dobrodružná cesta sebepoznání a společného sdílení životních témat a příběhů začala. Začala opravdu naplno a dynamicky k mé upřímné radosti a spokojenosti.

Po prvním měsíci, tedy de facto hned po první lekci jsem ovšem bdržela email, který mě nejen překvapil, ale vyvolal ve mně navíc velmi smíšené pocity. Manažerka jedné nejmenované české divadelní umělkyně, která se zabývá stejně jako já autorským divadlem, navíc jak sama deklaruje s duchovním přesahem, mě v emailu zdvořile ale důrazně upozorňovala, že neoprávněně používám slovní spojení "léčivé divadlo". Dále už musím citovat: "Toto slovní spojení máme chráněno ochrannou známkou u ÚŘADU PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ pod číslem: ... Věříme, že pro svou činnost, které si vážíme, najdete jiný název, který nebude obsahovat toto slovní spojení." Čtu to znovu a mnu si oči, zda se mi to nezdá. Ale text na monitoru je stále stejný. Myslela jsem, že už mě v naší české zemi jen tak něco nepřekvapí, ale přiznávám, že sedím v němém úžasu. Jak si někdo, kdo ve svém tak hlubokém a ušlechtilém programu nabízí divákům setkání se svou duší, úvod do nadsmyslového poznání a léčivou sílu pro fyzické tělo může myslet, že může vlastnit slovní spojení a koupit si patent na "léčivé divadlo"? Emoce se rozjíždění naplno, premenstruační fáze cyklu, ve které se právě nacházím, to ještě umocňuje. Bože, to snad není pravda?! Jak může být někdo tak omezený, vždyť je to v protikladu s tím, co ta ženská hlásá! Pak se ve mně zvedne vlna odporu. Právo na to dělat léčivé divadlo nebo cokoliv léčivého má přece každý člověk! Tedy i já. Klikám na tlačítko Odpovědět a před očima se mi začíná dělat rudo... Uvědomím si to a vzpomenu si na jeden seminář o zvládání vzteku. Místo psaní důrazné odpovědi začínám počítat do deseti. Po desítce odkládám email na druhý den. Ráno moudřejší večera, vzpomenu si na další moudrou poučku. Druhý den, vyprávím o své zkušenosti přátelům, abych si ulevila od emocí, které to ve mně stále vzbuzuje a získala odstup. A také proto, abych si poslechla nezaujatý pohled zvenčí. Všichni souhlasí s tím, že je to absurdní a rozpoutává se debata o tom, že spousta léčitelů a terapeutů jsou vlastně podvodníci. Tímto směrem se ubírat nechci, a přistihuji se, jak obhajuji zmíněnou paní umělkyni s tím, že si nepochybuji o jejím upřímném záměru pro to, co dělá. Podle mě jde jen o omezenost, o nevědomost snad... Emoce se postupně rozpouštějí a odtékají ze mě. Začínám se uklidňovat a uvažovat, co s tím. Padá návrh změnit slovní spojení v názvu mého kurzu na "divadlo léčivé", pak to prý je nepostižitelné. Uvědomuji si ale, jaká je to blbost, a také že já nechci s nikým bojovat ani se přetahovat o "léčivost toho, co dělám". Zároveň si ale uvědomuji, že pokud název rychle neopravím, slušná ale důrazná paní managerka na mě zřejmě poštve ten ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Znovu to ve mě začíná bublat. Ale to mé divadlo je také léčivé, tak proč by to nemohlo mít v názvu proboha? Copak je léčivé divadlo průmysl, na který může mít někdo patent?? Kamarádka mi odpovídá za mě: Pro pani nezmíněnou umělkyni a její manažerku očividně ano. Přemýšlím, co mám dělat. Nechávám to téma v sobě převalovat druhý, třetí den a sleduji své reakce. Proč se mě to vůbec tak dotklo? Protože někdo si přivlastňuje právo, které patří všem. Ale to bych musela být naštvaná na celý svět, odpovídám si vzápětí. Souhlasím. Dobrá. Tak co dál? Irituje mě, že to udělal někdo, kdo se prezentuje jako duchovní učitel, průvodce, léčitel... No a? Odpovídá suše můj vnitřní hlas. Strohost odpovědi mi otevírá oči. Ano, uznávám pokorně, je to jedno. Ať si paní koupí patent na léčivé divadlo, je to její iluze a její snaha vlastnit nevlastnitelné totiž patent na léčivost divadla. Konečně se tomu směju. Teprve nyní s odstupem pár dnů a po uklidnění dotčeného ega vidím absurditu naplno z výšky ptačí perspektivy a směju se jak blázen. Setřu slzy smíchu, které s sebou odnesly i zbytky záště a pocitu křivdy, a s úlevou si uvědomuji svoji situaci. Ano, já nemusím mít v názvu slovní spojení "léčivé divadlo", stačí mi, že to co dělám, léčivé je. Stačí mi sledovat, jak se znavení, ztrápení, uzavření, nepochopení, nejistí a různě zranění muži a ženy před mýma očima uvolňují, otevírají, ulevují si a začínají zářit, usmívat se, být sami sebou. To mi stačí. To mi nikdo nevezme, ani paní cizí managerka, ani ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. A to je opravdová krása, bohatství a spravedlnost. Usínám klidným spánkem bez patentu na léčivé divadlo a těším se na další lekci.

Autor: Eva Elexová | pondělí 14.10.2013 15:53 | karma článku: 6.18 | přečteno: 362x

Další články blogera

Eva Elexová

Umění mluvit... umění naslouchat... umění milovat

Umění mluvit. Umět říci nahlas, co cítím, co si přeju, po čem toužím. Umíme to? Umíme slova používat přesně, vhodně? Umíme se vyjadřovat jasně a zřetelně? Tak, aby nás ostatní viděli, slyšeli a rozuměli nám? Aby si nás vůbec všimli? Haló, jsem tady! Tady!! Já!!! Jenže kdo vlastně jsme? Víme to vůbec? Uvědomujeme si to? Tušíme to? Cítíme to? Kým jsme? Kým jsme se stali? Proč nejsme sami sebou? Kdo je ten cizinec v našem těle, v našem životě? Kdo je ten věčný kritik a štváč v naší hlavě? Je vám to povědomé?

23.2.2015 v 8:00 | Karma článku: 5.40 | Přečteno: 188 | Diskuse

Eva Elexová

Mám někoho ve sklepě

Někdo ve mně od rána bouchá na dveře. Buch, buch, buch. Ticho. Buch, buch, buch. Mám někoho ve sklepě. No ťé prsty... Zrovna dnes v takový neduživý únorový den, kdy nic nejde samo, kdy je dřina i si obléknout spoďáry. Ale ten dole v mém sklepě má sil dost, prevít jeden. Vo co mu de??? Co jsem komu udělala???

20.2.2015 v 8:00 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 147 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Ladislav Kolačkovský

Čechům v americké občanské válce modrá slušela

V posledních týdnech se i v našich zemích rozproudila debata o vlajkách Konfederace a sochách na dalekém americkém Jihu. Čeští krajané měli tehdy v občanské válce jasno. Modrá byla blízká jejich srdci.

24.8.2017 v 10:32 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 229 | Diskuse

Karel Sýkora

Mladí lidé nevědí, co se stalo 21. srpna 1968

Mladí lidé nevědí, co se stalo 21. srpna 1968. Proto s platformou Bez komunistů.cz děláme to co děláme, proto připomínáme srpen 1968, okupaci.

24.8.2017 v 10:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 |

Karel Sýkora

Fanda na dovolené... :-)

Miroslav Kemel je český karikaturista a písničkář. Živí se tvorbou kreslených vtipů. První vtip mu otiskli v deníku Práce v roce 1987, v roce 1989 publikoval v Dikobrazu.

24.8.2017 v 8:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 |

Karel Orlík

Pochopili ve Vatikánu biblický text správně?

Zveřejněno papežské poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků: Vatikán. „Přijímat, chránit, podporovat a integrovat migranty a uprchlíky.

24.8.2017 v 7:07 | Karma článku: 25.50 | Přečteno: 637 | Diskuse

Karel Sýkora

M83 – Midnight City

M83 je elektronická hudební skupina, kterou tvoří Anthony Gonzalez (a dříve i Nicolas Fromageau), založená v Antibes ve Francii v roce 2001. Skupina hojně využívá dozvukových efektů.

23.8.2017 v 20:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 |
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 460
Herečka, režisérka, divadelní autorka, lektorka


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.